Celozrnné obiloviny jsou základem

Obilniny jsou rostliny, které se pěstují pro svá semena - zrna - cereálie. Tvoří základ jídelníčku. Jsou to "sacharidy" neboli "uhlovodany" či "cukry, škroby a vláknina". Tyto látky tvoří 95 % okamžité energie. Obilniny je potřeba využívat celozrnné, tedy neloupané, protože právě slupka zrna obsahuje nejvíce minerálů, vitamínů skupiny B a bílkovin. Pokud konzumujeme zrno loupané, tedy bílou mouku, ochuzujeme se o hodnotné živiny, které pak většina lidí doplňuje právě masem. Je potřeba v obchodech vyhledávat pečivo a chléb, který má v názvu „celozrnný“, nebo „grahamový“, nebo „dalamánek“. Takové pečivo by mělo být pečeno z celozrnné mouky. Všechny ostatní názvy jako cereální, šestizrnný, vícezrnný jsou vyráběny z mouky bílé. Ovšem nejlepší je chléb upéct doma a hospodyňky, není to tak těžké. :-)

Složení stravy

Ne nadarmo Bibe říká: „Proč vydáváte peníze za to, co není chléb, a svůj výdělek za to, co není k nasycení?“ Izaiáš 55,2

Mezi základní obiloviny patří pšenice, žito, oves, ječmen, ale máme i mnoho dalších. Například kukuřice, špalda, pohanka, jáhly, rýže, amarant, ... Obiloviny se mohou užívat v různých úpravách - syrové, vařené, pečené, naklíčené. Tuhá potrava je pro organismus prospěšnější než řídké kaše, protože při kousání potravu snáze prosliníme a jsou pak dobře využity glycidy.

Základ potravy proto tvoří chléb, který musí být dobře propečený, lehký, suchý. Chléb starý 2-3 dny je zdravější než čerstvý. Nejzdravější je chléb nakrájený na krajíčky a usušený v troubě, až zmizí poslední stopy vlhkosti.

Použití celozrnného chleba v naší stravě má podle odborníků na výživu tyto přednosti:

1. Bílkoviny celozrnného chleba jsou hodnotnější než jsou bílkoviny bílého chleba, které jsou méněhodnotné.
2. Celozrnný chléb je důležitým zdrojem vitamínů skupiny B.
3. Celozrnný chléb obsahuje hodně vlákniny, která podporuje zdravou činnost střev a tím zabraňuje vzniku zácpy.
4. Zvýšená konzumace chleba z celozrnné mouky zabraňuje vzniku zubního kazu.

V poslední době se rozšiřují zprávy, jak velmi lidskému organismu škodí škrob, obsažený v potravinách. Dostává se prý do krevních kapilár a ucpává je spolu s lymfatickými uzlinami. Skutečnost je však naprosto jiná. Všechny škroby, obsažené v různých obilovinách, bramborech a jiných potravinách, mají stejné chemické složení. Jejich přeměna a trávení v lidském těle je vždy stejná. Škrob je polysacharid a po rozmělnění v ústech se působením amyláz obsažených ve slinách (např. ptyalinem) začíná přeměňovat na jednodušší cukry. Tento proces pokračuje v zažívacím traktu až do úplné přeměny na glukózu. Tou je čistý, jednoduchý cukr, který vstřebávají střevní stěny a dostává se tak do krevního oběhu. Střevní stěny nejsou schopny škrob propustit. Pokud by se výjimečně nerozložil, odejde z těla.

Z pera průkopnice zdravé výživy Ellen Whiteové:

„Netrpme v chlebu ani trochu kyselosti. Bochánky mají být malé a tak propečené, aby se zárodky kvasnic zahubily. Teplý, nebo vůbec jakýkoliv čerstvý chléb není dobře stravitelný. Nemá přijít na náš stůl. To se však netýká nekvašených placek. Dobře vypečené pšeničné pečivo bez kvásku či droždí je také zdravé a chutné.“ Rady o výživě a pokrmech 317

„Zbožné matky dovedou péci nejlepší chléb. Musí být dobře propečený, lehký a suchý. Je to v zájmu žaludku. Chléb tvoří doslova základ potravy, proto jezme jen nejlepší jakost, jakou dostaneme.“ Rady o výživě a pokrmech 315, odst. 493.

„Žaludek nedokáže proměnit těžký, kyselý chléb v dobrou krev. Avšak tento chléb dovede proměnit zdravý žaludek v nemocný. ... V mnoha rodinách se setkáváme s poruchami trávení, jejichž častá příčina bývá špatný chléb. Paní domu rozhodne, že se nesmí vyhodit (že je to škoda) a tak jej rodina musí jísti. ... Mnozí se připravovali do hrobu jedením těžkého, kyselého chleba. Slyšela jsem jednou dokonce o služebné, která naházela kyselý a těžký chléb dvěma velkým prasatům. Ráno našel hospodář jedno prase mrtvé. Když se pak vyptával, dívka se přiznala. Nenapadlo ji, že by chléb mohl tak zvířatům ublížit. Dokáže-li těžký, kyselý chléb zabít vepře, který je zvyklý pozřít ledaco odporného, jak asi musí působit na jemný, lidský organismus.“ Rady o výživě a pokrmech 318, odst. 498.

„Nedávejte do chlebového pečiva cukr. Někteří je mají nejraději sladké, ale škodí tím svému zažívacímu ústrojí.“ Rady o výživě a pokrmech 321, odst. 508.

„Pečeme-li chléb s droždím nebo kváskem, nedávejme místo vody mléko. Použití mléka jest rozmnožením výdajů a zmenšuje užitkovou cenu chleba. Mléko neuchová chléb tak dlouho sladký jako voda a snadněji v žaludku kvasí.“Rady o výživě a pokrmech. 316, odst. 496b.

Obiloviny je možné používat naklíčené. Taková strava je bohatá na enzymy.

Nevhodné je používání jedlé sody nebo kypřících prášků na zkypření těsta, škodí to našemu zdraví.

„Péci chléb se sodou nebo práškem do pečiva je škodlivé a zbytečné. Soda dráždí žaludek a stravuje celý systém. Mnohá hospodyně si myslí, že by bez podobných prostředků nemohly upéci dobrý chléb. Kdyby se byly snažily naučiti se lepšímu způsobu, byl by jejich chléb mnohem zdravější a svou přirozenou chutí chutnější.“ CD. 316. odst. 496a.