Strava, kterou vyvolil Stvořitel, skládá se z obilí, ovoce, ořechů a zeleniny. Tyto pokrmy, připravené pokud možno co nejprostěji a nejpřirozeněji, jsou nejzdravější a nejvýživnější. Dávají sílu, vytrvalost a svěží rozum, jak tomu není u složitější a dráždivé stravy.“ CD 81, odst.111.

Dnešní vědecké poznatky nám potvrzují dostatečnost a výtečnost těchto pokrmů a zároveň škodlivost té stravy, kterou Bůh zapověděl. Jeho úmyslem a přáním je, aby lidem bylo lépe a mohli se těšit lepšímu tělesnému, duševnímu i duchovnímu zdraví. Poslušnost zdravotních rad nás zbaví mnohého utrpení, zármutku a zoufalství. Prostá strava bude mít blahodárný vliv na jemné nervy mozku, které zesílí a více se nebudou otupovat a ochrnovat. Mnoho lidí na světě trpí nemocemi a dokonce předčasně umírá z nedostatku znalosti o zdravém stravování. Budeme-li poslušni přírodních zákonů, kterým podléhá také lidský organismus, zachováme své zdraví.

Reforma výživy by měla být postupná. Správně prováděna reforma zvýší naši odolnost vůči nemocím, dodá sílu a energii k vykonávání běžných povinností. Šetří náš čas a také peníze.

Aby byla naše strava plnohodnotná, měla by obsahovat všechny důležité látky. K nim patří látky živící, sytící a látky ochranné.

Látky živící

Jsou stavebním materiálem našeho těla. Tvoří je bílkoviny. Zdrojem jsou především luštěniny, ořechy, obiloviny, mléko, vejce a ze zeleniny nejvíce kapusta.

Velký důraz v naší stravě byl vždy kladen na bílkoviny a zvláště na bílkoviny živočišného původu. Ale dnes už lékařská praxe dospěla k závěru, že rostlinné bílkoviny jsou pro člověka výhodnější. Dřívější praxe byla, že člověk potřebuje na 1 kg živé váhy 1 g bílkovin. Ale poslední výzkumy dokázaly, že dostačující množství je 25 g bílkovin denně, protože naše tělo umí s bílkovinami velice dobře hospodařit. Stvořitel to tak zařídil, že tělo umí využít aminokyselin (tj. základních stavebních kamenů bílkovin) i při jejich resyntéze. Důležité také je, že naše tělo není schopno využít bílkovinu v tom stavu, jak ji přijímá, musí si ji nejdříve rozložit na jednotlivé aminokyseliny a z nich si buduje vlastní bílkovinu. Jejich nadbytečný příjem má za následek onemocnění jater, ledvin a překyselení organismu. Velice zatíženo je i naše srdce. Tělo není schopno ukládat bílkoviny do zásoby, proto si je musí přeměnit na glycidy, a posléze na tuky.

Látky sytící

Jsou pro tělo zdrojem energie. Patří k nim glycidy (tj. škroby a cukry), a tuky.

Zdrojem glycidů jsou: obiloviny, brambory, zelenina, ovoce. Jako denní dávka glycidů postačí 300 - 350 g.

Zdrojem tuků jsou: všechny ořechy a různá semena (slunečnice, mák, len, dýňová semena, atd...). Tuky užíváme podle podnebí a ročního období, denně asi 50 - 80 g.

Látky ochranné

Tvoří vitamíny a minerální látky. Přestože je člověk přijímá v nepatrných dávkách, jsou pro život nezbytné. Naše strava může být bohatá na bílkoviny, glycidy a tuky, a přesto může být neplnohodnotná, protože je prosta těchto látek. Bohatě jsou obsaženy v ovoci a zelenině.