Kromě již popsaných cenných termolabilních látek jako jsou auxony, auyiny, termony, gamony a enzymy, nám živá výživa, poskytuje prospěšnou radiovitalitu. Orgány vyšších druhů zvířat a lidí vysílají za svého života záření o volné délce asi 6500 ankstrémů. A oba dva tyto vědci tvrdí, že naše výživa musí spolupracovat radioaktivně s tímto zářením, přiměřeným pro lidský organismus. Tito vědci přišli k zajímavému uzávěru. Zdravé a cenné jsou ty produkty, které tkáním předávají radiaci o vyšší vlnové délce.
A zase bylo potvrzeno to, co už jsme si tolikrát řekli, že nejvýhodnější je pro nás syrová strava. Nejvyšší radioaktivitu má syrová čerstvá zelenina a ovoce, také čerstvé obilniny a čerstvá celozrnná mouka, potom olejnatá semena, ořechy, soja asi 9000 ankstrémů. Dále, ovoce dozráváním zvyšuje vlnovou délku radiace, zelenina dlouhým skladováním pozvolna ztrácí. Ale víte co je velice zajímavé? Že když kupříkladu ovoce zavařujeme, tak radiovitalitu ztrácíme. Výborné je, kdo jste se naučili, konzervovat ovoce sušením. A totéž bylo prokázáno u sušených čajových směsí. To je velice zvláštní. Sušené produkty po namočení ve vodě ve velké míře získávají opět svou původní sílu radiace. Tak například čajová směs po nahřátí měla radiaci 7000 až 9000 ankstrémů, to znamená tak jak bychom jedli ty bylinky čerstvé, a zrovna tak to bylo potvrzeno i u sušeného ovoce.
Oba dva tito vědci zdůrazňují, že při výživě hlavně masitou stravou, se délka záření mění a zajímavé je, že po zabití zvířete radiovitalita silně klesá. Bakterie mají radiaci běžně asi 3000 ankstrémů, to znamená, že jestli chceme bakterie zničit, tedy pokud jsme napadení infekcí být odolní, tak potřebujeme aby v našem organismu byla radiace vyšší a k tomu nám pomáhá syrová strava, nebo-li živá výživa.
Člověk s vysokou radiovitalitou přemáhá vyšší radiace, dokonce i radiace rentgenu. V Japonsku bylo potvrzeno, když byla postižena Hirošima a potom i Nagasaki, pozitivní vliv této radiovitality. Všichni lidé po zásahu trpěli tím stejným radioaktivním zářením a když potom lékaři zkoumali a sledovali podrobně stav těch pacientů a způsob jejich výživy, tak zjistili, že ti lidé, kteří se živili převážně syrovou stravou - živou výživou, trpěli menším dopadem záření na své zdraví. Jejich radiovitalita byla vyšší, takže snadněji odolávali radioaktivnímu záření. Výsledky porovnával také známý pokrokový lékař Dr. Birchbener. Přišel k těm samým závěrům, ke kterým přišel francouzský inženýr i ten švédský astronom Ankstrém.
Měli bychom se začít snažit zařadit do našeho jídelníčku více zeleniny, ovoce a používat je co nejvíce v té přírodní formě. Potřebujeme to nejen kvůli té radioaktivitě, ale také kvůli enzymům a také abychom v naší výživě zachovali a neničili ty termolabilní látky.
Pokud se rozhodneme něco udělat pro své zdraví a zařadíme více živé stravy, zjistíme, že to není tak těžké. Odpadne nám totiž mnoho práce u plotny s přípravou jídel, protože když potravu příliš dlouho vaříme a složitě kombinujeme, naše tělo tím velmi trpí. Především mnoho času a námahy spotřebujeme přípravou velice upravovaných a složitých pokrmů. Když je přijímáme, máme znovu velikou námahu, protože naše tělo musí všechny ty složité pokrmy rozložit na ty nejjednodušší, aby z nich mohlo budovat ty potřebné molekuly bílkovin, Každá tkáň potřebuje jinou bílkovinu, jiná je bílkovina svalová, jiná kostní, jiná krevní atd. Tedy nejenom že ušetříme čas, ušetříme si práci, především si ušetříme zdraví.
Docent Filip říká, že my jsme v návycích nesprávného stravování došli už tak daleko, že rozeznáváme jen několik chutí - hořkou, kyselou a sladkou, a že tím složitým připravováním pokrmů, třeba i zeleniny, už vůbec neznáme tu jemnou a výbornou chuť květáku, mrkve, petržele, celeru atd. Ovšem to vyžaduje trošku dobré vůle a zápasu s těmi zvyklostmi a s naší chutí.
Text: Zpracováno podle přednášek Marie Vavříkové - ZiskejZdravi.cz
