Strava má být upravena podle potřeb té či oné krajiny a ročního období a základem je, aby tato strava byla připravena co nejprostším způsobem. Takto je nejpřirozenější a nejvýživnější a dodává tělu sílu, vytrvalost a svěží rozum.

Zeleninu i brambory připravujeme na páře nebo ve vodě bez soli. Neprovádíme složité a těžké kombinace např: uvaříme, rozemeleme, smícháme, zalijeme a ještě zapečeme. Pokrmy z potravin takto zpracovaných možná uspokojí chuť ale neprospějí zdraví. Jednoduchým tepelným zpracováním pokrmu - vařením, dušením a pečením, zůstává zachována jeho přirozená chuť. Vyhýbejme se smažení a pečení na tuku. Pokrmy ochucujeme přidáním nedráždivého koření buď před tepelným zpracováním nebo po něm. Olej, sůl, a ostatní přísady přidáváme až po tepelném zpracování.

K jednoduchosti a prostotě ve stravovacích návycích patří:

1. Důkladně pokrm rozkousat - „Kousejte důkladně, aby se jídlo promísilo se slinami." Rady o výživě a pokrmech 106, odst.166
   
2. Nezapíjet pokrm, zvláště ne sladkým čajem (ředí žaludeční šťávy). Výjimku tvoří mléko, neboť je potravinou.
   
3. „Mnozí se dopouštějí chyby a připíjejí k jídlu studenou vodu. Jídlo se nemá splachovat. Připíjení vody snižuje tvorbu slin; čím je voda studenější, tím více ubližuje žaludku. Ledová voda u jídla zdržuje trávení do té doby, než tělo dokáže žaludek opět ohřát, aby mohl pokračovat v práci. Čím více tekutin přijde do žaludku při jídle, tím nesnadněji tráví; musí totiž nejprve vstřebat tekutinu."
   
4. Pravidelně jíst 3x až 2x denně
   
5. Při jednom jídle nejíst mnoho druhů různých chutí najednou.
   
6. Ovoce a zeleninu nemícháme dohromady. (Zelenina je silně zásadotvorná, ovoce je také zásadotvorné, ale obsahuje kyselinu ovocnou a ta potom ničí účinek zásaditosti zeleniny a působí protichůdně (antagonistic-ky). Kromě toho vznikají při trávení určitých druhů ovoce a zeleniny současně toxické látky, které mohou způsobit i prudkou otravu.)
   
7. Chléb a pečivo nejíst teplé, nejlépe 24 hodin staré.
   
8. Nepřejídat se, třebaže jíme zdravé pokrmy. „Tato nestřídmost se často projeví okamžitě a to bolestí hlavy, nevolností a kolikou. Žaludek je přetížen, nemůže to zvládnout a člověk se cítí zle. Hlava je jako cizí, žaludek se bouří. Ale přejídání nemá často tyto následky. Někdy je žaludek přímo ochromen. Člověk necítí pocit bolesti, ale zažívací ústrojí ztrácí svoji elastičnost. Tak se podrývá přímo základ lidského organismu a život takového člověka je velmi obtížný. (Rady o výživě a pokrmech 101, odst. 155. )
   
9. Nejíst ve spěchu nebo těsně před spaním. "Jiným vážným zlem je jídlo v nevhodnou dobu, jako například těsně po velmi namáhavém výkonu, kdy člověk je vyčerpaný a zahřátý. Ihned po jídle nastává veliký nápor na nervovou soustavu; a pokud jsou mozek nebo tělo silně zatíženy těsně před nebo těsně po jídle, překáží to trávení. Je-li člověk rozčilen, v úzkosti nebo když pospíchá, je lépe nejíst, dokud si neodpočine nebo se neuklidní. V době jídla odložte starosti a znepokojující myšlenky. Nespěchejte, ale jezte s radostí, se srdcem naplněným vděčností Bohu za všechna jeho požehnání." (MH 307)
   
10. Neužívat příliš teplé a studené pokrmy. „Nejezme ani příliš horké, ani studené pokrmy. Je-li pokrm studený, musí žaludek na jeho ohřátí věnovat mnoho nezbytné síly, aby vůbec mohlo dojít ke trávení. Libovolné pití horkých nápojů zeslabuje." (Rady o výživě a pokrmech 106, odst.165.)