U prokázaných 23 druhů aminokyselin lze počítat s možností 345 trilionů kombinací. Jediná potravina může obsahovat dva, nebo tři, nebo i více druhů bílkovin. Když takto dodáme tělu několik druhů bílkovin, můžeme mít jistotu, že si vlastní kombinací získá bílkovinu potřebné kvality.
Dr. A.Keys z univerzity Minnesota stanovil: „V praxi je význam kvality bílkovin u každé jednotlivé potraviny mnohem menší, než jsme se dříve domnívali. V normální, i když vegetariánské stravě je určitý podíl bílkovin, složený z rozmanitých bílkovinných druhů. A je málo pravděpodobné, že všechny tyto druhy jsou chudé na jednu nebo dokonce více aminokyselin. (Caloric Undernutrition and Starvation with Notes on protein Deficiency. JAMA 138, 503. 1948)
Jsou-li zvířata, nebo lidé živeni kombinací bílkovin, bývá výsledek této kombinace vyšší, než může vydat větší množství bílkoviny jedné skupiny!
Takovému vzájemnému vztahu říkáme doplňovací schopnost bílkovinných hodnot. V roce 1951 byl tento doplňovací, vzájemný vztah bílkovin zkoumán na univerzity v Loma Lindě a byly objeveny zajímavé poznatky a výsledky. Luštěniny jsou chudé na aminokyseliny Methionin a Cystin, ale bohaté na Lysin. U obilných druhů je tomu právě naopak. Ale kombinace obou druhů vykazuje vysokou doplňovací hodnotu.
Povšimněte si názorného příkladu:
Do potravy tří pokusných krys byly přidány všechny nezbytné minerály a vitamíny. Všechny tři skupiny dostávaly potravu, která obsahovala 18% bílkoviny. Každá skupina však dostávala bílkovinu jiného složení. Po pěti týdnech se kontrolovaly přírůstky.
1.skupina, krmená bílkovinou výhradně pšeničného původu, přibrala 45g.
2.skupina, krmená bílkovinou výhradně z čočky přibrala 50g.
3.skupina, krmená směsí 6% bílkoviny z čočky a 12% bílkoviny z pšenice však přibrala 125g.
Tento pokus prokázal, že aminokyseliny se nejen doplňují, ale jsou schopny svou hodnotu navzájem zvyšovat.
Dr. Harris z Massachusetts Institute of Technology, který napsal několik knih o výživě, řekl: „Lidstvo může být stejně vydatně živeno vegetariánsky jako s použitím masité stravy. Známost této zkutečnosti je pro ty, kteří bojují s problémem výživy světa obzvláště důležitý. Neboť země není schopna zajistit pro lidi celého světa dost potravy složené výlučně z masa a mléka." Dále podotýká, že lidstvo by mohlo být dobře živeno stravou bohatou na obilí a luštěniny, zeleninu a ovoce. Tvrdí, že neexistuje potravina absolutně nepostradatelná." (Sciens News Letter 61,70, 1952)
Dr.Scrimshaw prohlásil na mezinárodním kongresu o výživě: „Na celém světě existuje na sta možností dosáhnout kombinováním a mísením rostlinných bílkovin nejvyšší užitkové hodnoty."
Při těchto výrocích nelze s vděčností nemyslet na učení E.G.Whiteové, které šířila již v době vědecké neznalosti, v 19 století. V knize „Životní štěstí" čteme: „Při rozumné rozvaze si můžeme téměř v každé zemi opatřit to, co slouží zdraví. Pšenice, rýže, kukuřice a oves upravené na rozmanitý způsob mohou být zaslány kamkoli, právě tak jako fazole, hrách a čočka. Z obilovin a luštěnin doplněných zeleninou a ovocem ať už tuzemským nebo dovezeným, je možné připravit hodnotný pokrm, který se bez nadsázky vyrovná masu."
A tak se můžeme s klidným svědomím navrátit k původní stravě, kterou pro nás Bůh zamýšlel.
A Bůh řekl: Hle, dal jsem vám každou rostlinu mající semena na povrchu celé země a každý strom, na němž je ovoce mající semena. To budete mít za pokrm. (1Mojžíšova 1,29)
